Říjen 2013

Yahooy!

10. října 2013 v 20:10 | Tee |  Jen tak
Jop, to je můj novej pozdrav, na který mi lidi buď odpoví, nebo se na mě vyjeveně civí a pak mi zmizí ze zorného pole.
No, zas jsem tu dlouho nebyla, tudíž jsem nečetla všechny články mých známých a známějších. A jop, měla bych si je přečíst, protože se až moc často ptám "Co, cože?" a potom zablekotám cosi jako "jo ahá, jasně...jasně, chápu..."
No, obecně mám problém s ptaním se na věci, co nechápu, protože se u toho cítím trapně - a ano, měla bych se toho pocitu zbavit, jinak to se mnou půjde ještě víc z kopce...a pád na držku taky není zrovna příjemný.
Ach,ty komplexy...
A navíc, lidi, co píšou, do toho výtvoru taky dají kus sebe, i když to není o nich.
Yay, zase jsem se vrátila k mému chaotickému psaní - v čemž se nevyznám pomalu ani já, ale zatím to až tak moc nevadí.

Tak, co je nového v mém žívotě. Yay, včera jsem dostala pohlednici od kamaráda z Francie! Je zvláštní vidět písmo člověka, kterého jste nikdy v životě nepotkali...
Ségra se má fajn, jako vážně fajn - tam ve Virginii ji vydatně krmí, tak už nevypadá tak nezdravě. Horší je to tady - už kvůli tomu počasí - a taky proto, že teď musím celej barák uklízet sama. Buhuu. Ale nestěžuju si - vím, že rodiče pořád pracují a nemají na to čas, ale ty kecy k tomu...
Pro nezasvěcené, moje ségra odletěla do Ameriky, má tam příteláka, teplo a lítají jí tam orli. Fakt. Ale aspoň něco je na tom pozitivního - nechala mi tady její noťas, všechny učebnice a taky většinu šatníku.
A víte co? Řekněte mi něco pozitivního.