Květen 2013

Kecy zamilovaného blázna

5. května 2013 v 20:43 | Tee |  Kolemjdoucí nálady
Dlouho jsem tu nebyla, no, hmm, měsíc. Popravdě řečeno se mi sem moc nechtělo - nevěděla jsem, o čem psát atp. Ani jsem nekontrolovala blogy vás některých pravidelných kolemjdoucích. Ach jo. No...tak. Celej měsíc jsem byla "lehce" mimo - je jaroléto a někdo vám zamotá hlavinku, však to znáte. Vlastně jsem mimo pořád, jenom teďka je to na zabití. Myslela jsem, že se tohle stává jenom těm vypatlaným slečinkám, co píšou do Brava a jiných podobných pubertálních sra...ehm. Je fakt děsný, když se 80% všech vašich myšlenek zaobírá tou jedinou osobou. Hlavou se mi proháněly tak nesnesitelně nechutně idealistické situace, až si moje realistické já říkalo: no fuj. No, teď už ne, nevím jestli naštěstí. Dívám se na hodiny. Ta sekundová ručička utíká nějak moc rychle. Upřeně ji pozoruju, a ona utíká pořád stejně. To je depresivní, ani ten čas ovlivnit nemůžu. Jdu radši dělat něco užitečnějšího, než se zblázním. Doopravdy.
Nejlíp se odreagovává hraním na klavír. Tam se totiž musíte soustředit a nedovoluje vám to myslet na něco jiného. Taky zpíváním, pokud možno nedepresivních věcí, které zároveň vystihují vaše momentální rozpoložení. Teď to u mě přesně vystihuje Caro Emerald. Její hlas vůbec není protivný, příjemný na poslech, a pokud máte rádi swing, jazz a spol., moc by se vám to líbilo. A navíc je Holanďanka! Od teď má nejoblíbenější země...a národ, a vůbec. Zvláštní, že v komentářích pod videem se tu a tam vyskytne Gotan Project (další, možná nejoblíbenější skupina).
Připadám si hrozně. Jsem úplně blbá, fakt už. Takhle ufňukanou náladu jsem měla naposledy už nevím kdy. Další vypsání se zoufalé náctky. Příšerný. Úplně. No nic, jdu přemýšlet. Musím napsat dvě úvahy, který jsem měla odevzdat minulý týden.